Ohlédnutí za první polovinou sezóny si vzal na starost Pepa Hora. Nejprve vyzpovídal trenéra A-týmu Jardu Tesaře a potom požádal o komentář skalního fanouška Mílu Maršíčka. K výsledkům béčka se vyjádřil kapitán týmu Pavel Rublič.
NESPECKÁ KOPANÁ POD DROBNOHLEDEM
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Trefné lidové pranostiky adresované nespeckému trávníkáři p. Hubičkovi, či těm z nás, kteří si v rámci novoročního předsevzetí slíbili zásadní omezení konsumace alkoholických nápojů. Nicméně leden se, vedle pozice v čele kalendáře, vyznačuje zejména „klidem na fotbalové frontě“, kdy jsou veškeré domácí mistrovské soutěže, od profesionální I.FL až po ty nejnižší okresní třídy, uloženy k zimnímu odpočinku. Nastává tak vhodný okamžik k nastavení onoho pověstného zrcadla před, respektive za, nespecký fotbalový podzim 2018.
A mužstvo: ve druhém roce účasti mezi krajskou elitou zaznamenalo podzimní „meziroční“ nárůst o 7 bodů (z 19. na 26), což zajišťuje klidné zimování v té lepší polovině tabulky, na pěkném 6. místě. Nejen skóre 18:15 (z 15. zápasů), ale též řada odborníků hovoří v souvislosti s herním projevem Áčka o mimořádné organizaci hry. O zhodnocení (nejen) povedené půlsezóny jsem tedy požádal osobu nejpovolanější, architekta nespecké fotbalové euforie a veleúspěšného kouče Jaroslava Tesaře. I když Tesaře… Pro mě představuje Jarda spíše krejčího, neboť každému soupeři dokáže ušít slušivou taktiku přímo na míru!
*Jak jsi spokojen s podzimem? Když se s odstupem času ohlédnu za podzimní částí KP, musíme být spokojeni jak se získanými body, tak s umístěním v tabulce. Před sezonou byl můj cíl pohybovat se v horní polovině tabulky, což se povedlo a ještě jsme hráli celkem slušný fotbal. Jediný zápas, který se mimořádně nepovedl a za který se stydím, bylo utkání v Novém Strašecí. Myslím, že máme dobrou partu a v kabině panovala během podzimu pohoda a dobrá atmosféra, která se odrazila i do kvalitních výsledků. Pohybujeme se v tabulce mezi velkými městy jako je Kutná Hora a Slaný, nebo kluby ještě vloni hrající divizi – Vykáň, což je pro Nespeky dobrá vizitka.
Vrchol Tvé bohaté hráčské kariéry představovalo, vedle angažmá v ligové Spartě či Plzni, zejména účinkování v dnes již téměř legendárním týmu IZROS Libeň (bři. Bartákové, Franz Straka aj.), který v 90. letech doslova proslul řadou velkolepých zájezdů… Historek a příhod z těchto exotických výprav je opravdu mnoho, především proto, že již nešlo o body v lize, ale jen o zábavu. Přesto je převážná většina z nich nepublikovatelná, aby se náhodou někdo z kamarádů neurazil. Nejkrásnější a zároveň nejzajímavější byl zájezd na 14 dní do Brazílie, Ria de Janeira, kde jsme sehráli několik zápasů a navštívili finále brazilské ligy Vasco da Gama – Flamengo 4:1 při návštěvě 130.000 diváků na legendárním stadionu Maracaná. Když vstoupil Romario (VdG) na hřiště, 130.000 diváků ztichlo, všichni si klekli (bez ohledu na klubovou příslušnost) a namířili ruce k nebi. To samé se opakovalo, když vstřelil svoji třetí branku v utkání a nechal se vystřídat. Nikdy jsem neviděl tak velkou úctu a uznávání hráče od všech fanoušků včetně soupeře. Bary a restaurace mají v Riu též pěkné…
Vlastník Sparty a fotbalový filantrop doktor Křetínský prosazuje ve svém klubu tzv. internacionalizaci. Jaký je Tvůj recept na práci s multikulturní kabinou, v našem případě s Fimbou? Trénuji již řadu let a vždy jsem se snažil hráčům černé pleti vyhýbat, protože mají úplně jinou mentalitu a většinou přinesou do mužstva i přes velkou kvalitu více škody než užitku. Dlouho jsem se snažil Fimbovu mentalitu pochopit a doufám, že i když to trvalo delší dobu, tak vše funguje jak má. Především oceňuji, že mluví kvalitně česky a má to v Nespekách rád. Našel si zde i nevlastního tátu v podobě Míly Maršíčka. Musím uznat, že ve druhé polovině podzimu patřil k ozdobě týmu a to především výkony, které předváděl na hřišti. Naopak v minulé sezoně byl nejatraktivnější a nejžádanější při fotografování v Horní Malé Úpě na běžkách.
*Co říkáš na partu v Nespekách, jakožto vyhlášený zastánce názoru, že bez party nejsou výsledky? Ať se přijedou podívat kluci ze Sparty a třeba jim to pak taky začne jít :-). Parta v Nespekách je poslední dobou velice solidní, ale plně si uvědomuji, že parta se tvoří vždy dlouhou dobu a zkazit se dá velice rychle. Je velmi dobré, že kapitán a současně lídr týmu Martin Burian se o kabinu a partu skvěle stará. Myslím, že pro Petra (Králíčka) i mě je dobrá parta prioritou. Hodně pomohlo i loňské soustředění na horách, které nám vedení v čele s Petrem Králíčkem umožnilo. Všichni už se jistě těší na to letošní, které nás již brzy čeká.
*Jaké máš cíle pro jarní část sezony? Přál bych si kvalitně potrénovat přes zimu, vhodně doplnit kádr a hrát fotbal, který bude bavit především Vás, diváky. Přeji Vám všem hodně štěstí a zdraví v novém roce 2019 a těším se, že na jaře přijdete kluky v hojném počtu povzbudit.
Jardovi děkuji za rozhovor a pro úplnost ještě přidám zasvěcený pohled optikou bývalého hráče Nespek a neomylného fotbalového analytika, výše zmíněného Míly Maršíčka, jež exklusivně pro sportovní rubriku listu D’Nespek vypracoval obšírný elaborát o činnosti prvního A družstva mužů v roce 2018.s
„Celý rok bych rozdělil do 3. částí: I. zimní soustředění na horách v Malé Úpě, II. jarní mistrovská část (odvety ročníku 2017-18), III. podzimní mistrovská část (druhý ročník v krajském přeboru).
Tak tedy část I. – zimní soustředění v Malé Úpě, kterého jsem se mimochodem také zúčastnil (díky pozvání presidenta klubu p. Králíčka). Na úvod musím říci, že tak skvěle vydařené soustředění jsem neočekával. Jednak nečekaně hojná účast -14 hráčů + realizační tým (president Králíček, trenér Tesař, kustod Hubička). Ubytování výborné ve 2. – 4. lůžkových pokojích, též stravování na vysoké úrovni, navíc s druhou večeří po 21. hodině. Každý večer k disposici posilovna, kde všichni hráči ve třetí tréninkové fázi příkladně makali. Odměnou jim pak byl 12.metrový bazén a výřivka se saunou.
Teď se dostávám zpětně k první fázi dopoledního tréninku, která spočívala výhradně v běhání v zasněženém terénu – dlouhé vytrvalostní tratě, či kratší výběhy strmých kopců. Po dobrém obědě následovala druhá fáze na běžkách. Pětidenní soustředění opravdu bezezbytku splnilo všechna očekávání vedení klubu – řádně se fyzicky připravit na jarní odvety v KP ročníku 2017-18, kde našemu mužstvu po podzimu patřilo 12. místo se ziskem 19. bodů, ale pouze 4 body od sestupových příček!
Část II. – jarní mistrovské zápasy. Mužstvo odehrálo 15 utkání s bilancí 9 výher za 3 body, 1 výhra za 2 body (na penalty v Příbrami) a pouze 5x odešlo poraženo, tím pádem krásných 29 bodů, což v součtu s 19. podzimními body vyneslo 48 bodů a výborné 7. místo – na nováčka obdivuhodné! Na jaře odehráli kluci doma 7 zápasů a 8x cestovali na půdu soupeře. Ze všech střetnutí bych zmínil tři. Domácí vítězství 1:0 nad Hvozdnicí pro mě bylo takové hořké – vyhráli jsme penaltou z 89. min., která asi neměla být. Pravý opak se odehrál v Poříčanech – zažil jsem hodně (není divu, je mi 61 let), ale co s námi provedl „zrzavý“ Svoboda bylo nehorázné. Přestože jsme byli v celém zápase lepší, prohráli jsme 3:1 po neuznání 2. našich naprosto regulérních gólů! Bohužel, domácí museli vyhrát, aby nesestoupili. Na závěr jsem nechal náš nejpovedenější zápas v Horkách, který jsme po skvělém výkonu ve všech řadách vyhráli 3:0, přestože v té době byly Horky na čele tabulky s vidinou hladkého postupu do divize.
Část III. – podzimní mistrovské zápasy nového ročníku KP 2018-19. V 15.zápasech získalo mužstvo krásných 26 bodů za 6 výher 3.bodových, 2 výhry v penaltách a 4 penaltové prohry, po 90.minutách jsme odešli poraženi pouze ve 3.utkáních, což je skvělý počinek, navíc při neuvěřitelném skóre 18:15! Je však třeba podotknout, že máme pouhé 2 plusové body, neboť jsme odehráli doma 8 zápasů. A u toho bych se rád zastavil. Jelikož jezdím na všechny zápasy, tak musím zdůraznit, že venkovní utkání zvládají kluci mnohem lépe, viz. Libušín, Poříčí n/S a Slaný. Doma sice také bodujeme, ovšem minimálně ve třech zápasech byl soupeř lepší (Klíčany, Vykáň, K. Hora), ale vždy prohrál!
Závěrem bych upozornil na několik lidí, bez kterých by se patrně KP v Nespekách nehrál. Především to je president klubu Petr Králíček, trenér Jarda Tesař a dlouholetý funkcionář a pokladník Pavel Drnec. K tomu musím zmínit i správce Milana Hubičku, který vždy skvěle připraví hřiště a v neposlední řadě také perfektně odváděnou práci šéftrenéra mládeže Luďka Rubliče, už jenom naše fotbalové stránky se spoustou fotek nám závidí drtivá většina mužstev v krajských soutěžích. Nesmíme opomenout ani nezištnou spolupráci s obecním úřadem a pomoc mnoha větších i menších sponzorů. Je celkem příjemné sedět jako jediný nespečák na tribuně 19.tisícového Slaného a poslouchat kecy domácích, kdeže to vlastně ty Nespeky jsou – prý nějaká díra u Benešova – a nakonec jsou rádi za vyrovnání v 85.minutě z penalty! Úplně na konec chci říct, že fotbal je kolektivní sport, ve kterém je vždy potřeba mít dobrou partu a protože na všech zápasech jsem byl, tak mohu potvrdit, že během půldruhého roku v KP vytvořili kluci výbornou partu. Velký dík patří Martinovi Burianovi, dlouholetému hráči Nespek a kapitánovi, více než 10 let dojíždějícímu z Prahy. Značnou oporu má nyní u Luboše Braného, výrazné posily našeho mužstva. Děkuji všem za předváděné výkony!!!“
Tolik k našemu prvnímu mužstvu a nyní dejme prostor zástupcům populární reservy, neboli Béčka.
B mužstvo: před srpnovým startem okresního přeboru se od teamu očekávalo pokračování ve slušných výkonech z loňské sezony a „plavba v klidných vodách“ tabulky. Bohužel, koktejlu míchanému ze zkušených harcovníků (Tarbaj, Myslivec, Pohořelý), stabilních „béčkařů“ (všichni Rubličové, Matyášek, Vojkůvka, Tyrner, P. Kadeřábek), talentovaných dorostenců (např. Kačírek, Vošický, Vejvoda, Kříž) a ozdobenému méně vytíženými členy prvního mužstva však chyběl nejen hlavní barman, ale zejména dobrý zdravotní stav hráčů. Široká marodka a masivní absence se výrazně podepsaly pod nelichotivé umístění v poločase soutěže. Béčku sice nyní patří bronzová třetí příčka, ovšem ta od konce. Výbor Sokola situaci vyhodnotil jako kritickou a aktivní president klubu p. Králíček již podnikl první kroky směrem k funkci trenéra, která nebyla na podzim obsazena. V kuloárech se proslýchá, že nově jmenovaný lodivod zavede v béčku pravidelné tréninky, pro plnohodnotné účinkování v této kategorii patrně nezbytné.
O malé ohlédnutí za podzimem v podání rezervy jsem poprosil jejího kapitána Pavla Rubliče: „bohužel se nám nepodařilo navázat na dobré výsledky ze sezony 2017/18, kdy jsme coby nováček skončili na krásném 4. místě. Do nové sezony jsme vstoupili s odhodláním získat co nejvíce bodů z prvních třech zápasů, kde nás čekali těžcí soupeři. Výsledkem byla 0 v kolonce získaných bodů, i když s Týncem jsme si nějaký ten bodík zasloužili… Pak už se to s námi vezlo a nebylo těžké najít příčinu – bez tréninku to nepůjde. Pár kluků chodí trénovat s A týmem, ale my potřebujeme min. 1x až 2x za týden se sejít v hojném počtu a společně potrénovat. Za podzimní část máme 12 bodů a to musím poděkovat klukům z A týmu, kteří nám dost pomohli. Vedení se podařilo dohodnout se staronovým trenérem Vencou Knížkem, který nás povede od jarní části. Tímto nového trenéra za celý B tým vítám. Doufám, že jaro bude opakem podzimu a body budou jen naskakovat. Čeká Tě hodně práce, Trenére :-)“
Velice erudovaně a patřičně zeširoka se o uplynulém roce v podání Béčka rozepsal ve svém článku ‚Silvestrovské zamyšlení a zhodnocení formy a výkonů B mužstva‘ skalní fanda nespeckého fotbalu Jarda Basl: „Jaro ročníku 2017/18: v okresním přeboru Béčko po podzimu na 3. místě dohrávalo na jaře 2018 soutěž bez stresů a v klidu. To se projevilo v konečném hodnocení a umístění mužstva v horní polovině tabulky na 4. místě – pro Béčko historický úspěch. Po celý rok se opíralo o vynikající výkony mladého brankáře Venci Drážka. S výkony mužstva – spokojenost. V letní přestávce ukončil svou funkci trenéra mužstva Pavel Kadeřábek. I to byla asi jedna z příčin výkonů a celkového umístění mužstva po podzimu ročníku 2018/19. Hráči – v podstatě bez trenéra – bez tréninků a pevného vedení. Tomu pak odpovídaly i výkony na hřišti. V průběhu soutěže pak vázla i docházka na zápasy. Nový ročník okr. přeboru rozehrálo Béčko po velmi těžkém losu. 1. kolo – doma Maršovice (spadly z 1. B třídy) – po naší převaze nakonec prohra 2:3. 2. kolo – v Týnci (spadl z 1. B třídy) – opět prohra po naší jednoznačné převaze (hlavně v druhé půli, kdy domácí ohrozili našeho brankáře 2x) 3:2. Pak prohra doma od Olbramovic (adept na postup) a kluky to dost poznamenalo (jak se pak ukázalo) pro celý podzim. Na to se pak navázaly problémy s docházkou, v podstatě každý zápas jiná sestava. To bylo i zraněními některých klíčových hráčů (Vojkůvka). Forma odešla a s ní i výkony a výsledky. Vyvrcholením byl zápas v Čerčanech – poslední kolo – poslední mužstvo v soutěži (bilance 12 zápasů, 12 proher). Ale zápas, ve kterém nám chybělo nasazení a bojovnost, skončil ostudnou prohrou 3:2! To byl vrchol celého nepodařeného podzimu. Proto se Béčko nachází v pásmu sestupu. Pořád ale přesto věřím, že se přes zimní pauzu vedení klubu podaří situaci vyřešit a hráči Béčka (již pod novým trenérem) změní svůj přístup jak k tréninkům, tak k nasazení v zápasech a okresní přebor se v Nespekách podaří zachránit. K tomu jim přeji hodně zdraví a štěstí, hlavně v zakončování gólových situací po celou soutěž. Ale pozor – i dobré rozhodčí – což v některých zápasech vždy nebylo v pořádku! Máme své oblíbené, že pane Konvičko! Viděl jsem všechny zápasy a je co kritizovat. Takže 100 % účast v zápasech mám jen já, Vy Tydýti (omluva čtenářům, oslovení Tydýti patří hráčům B mužstva)…!
Ještě jednou přeji hodně zdraví a štěstí a hlavně sportovní úspěchy.“
Fanda Jarda Basl
Tímto vyčerpávajícím komentářem z ostře nabroušeného pera někdejšího nadaného házenkáře a důrazného fotbalového backa, který obouval věru špičaté kopačky, bych přešel od Béčka k týmu, jež má v klubu největší váhu – ke STARÉ GARDÉ. SG Nespeky získala v sezoně 2018 svůj historicky první titul mistra Posázavské ligy (před obhájci z Chocerad a nováčkem soutěže FK Říčany). Gigantický putovní pohár pro vítěze PL převzal president klubu p. Králíček na slavnostním galavečeru (tradičně zde živě a s mimořádným úspěchem zapěl M. Slaba) ve společenském sále kulturního domu sklářů v Sázavě a pro příznivce nespecké kopané bude vzácná trofej vystavena na nálevním pultě v naší klubovně.
Za TJ Sokol Nespeky Josef Hora.